21.stránka

Někdy bych se chtěla roztančit nad zkomírajícími uhlíky 

svého ducha a snad vánkem spřaženým za mými zády 

zase rozdmýchat oheň nenadálého štěstí. 

Ke štěstí neexistují žádné klíče.

Dveře jsou stále otevřené.