-->

17. 11. 2015

Věřte, nevěřte


Hned v úvodu vyprávění musím podotknout, že není naprosto nic smyšleno.
Jak bylo již dříve zmíněno, britského kocourka jsem si chtěla jednou pořídit.
Vždy jsem tak reagovala během diskuzí týkajících se zvířecích miláčků.
Nenosila jsem to však cíleně v hlavě a případné nabídky koťat
z řad známých, jsem odmítala.
Mezi mé zájmy patří karty. Pokud cítím, že mám, vyložím si.
Bylo období, kdy jsem ke kartám usedala každý den. Zmíním však,
že ne vždy jsem kartu sejmula. Někdy zůstalo jen u míchání a rozjímání.
Jednou po delší karetní odmlce jsem si vytáhla kartu "Zvíře síly",


která mi říkala, abych si dovolila poznat zvíře, co má být mým průvodcem. 
Po pravdě řečeno, nevnímala jsem v tu chvíli žádnou souvislost se svým 
dávným přáním a tak to byl pro mě pouhý začátek všech znamení.


Žádné komentáře: