a nemá tedy nic společného se vstupem Měsíce do astrologického znamení ani s kalendářním (slunečním) dnem. Lunární den je skoro o hodinu delší než sluneční den a Měsíc následujícího dne vychází vždy později než předešlého dne. Lunární měsíc může mít 29 nebo 30 lunárních dní. První a třicátý lunární den mohou mít různou délku, od několika minut po 24 hodin. První lunární den trvá od novoluní až do prvního východu měsíce, který následuje po novoluní. Čím je lunární den kratší, tím intenzivnější jsou děje, které se v něm odehrávají.
Vždy jedenkrát za měsíc se stane, že Luna zůstává na obloze přes půlnoc, tzn. že následující den nemůže být uveden čas východu Měsíce a daný lunární den se tedy přenáší i do druhého kalendářního dne.
Není tedy chybou, pokud je v našem lunárním kalendáři uvedeno dvakrát za sebou stejné číslo lunárního dne!
V kalendáři, který nazýváme lunárním, se počítání času odvíjí od pozorování měsíčních cyklů. Jelikož jeden měsíční cyklus, od novu do novu, trvá přibližně 29,5 dne (přesně 29,530588 dne), trvá tolik i jeden kalendářní měsíc. Začátek nového měsíce se dá přesně vypočítat, nicméně staré kalendáře byly založeny výhradně na pozorování, nikoliv na výpočtech, a tak měsíc začínal tehdy, když byl při západu slunce spatřen první srpek nového Měsíce.
Lunární rok odpovídá hodně přibližně roku solárnímu a má 12 měsíců, má však celkem 354 dní, rok jich ale má 365,25. Lunární rok je tedy kratší než solární. Rozdíl více než 11dní způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11 dní dopředu. Proto v lunárním kalendáři neexistují "zimní měsíce" nebo "letní měsíce". Každý měsíc se v průběhu doby může ocitnout v libovolném ročním období. A tak lunární kalendář je kratší o 11,2425 dní než běžně používaný kalendář gregoriánský, a to znamená, že každých asi 32,5 roku ho předežene o jeden rok.
V našem kalendáři zachováváme běžný kalendář, podle nehož se v našich zemích řídíme, ovšem zařazujeme do něho měsíční vlivy, které s ními lidmi souvisejí daleko víc, než si většinou uvědomujeme.
Slunce, hvězdy a Měsíc byly v dávných dobách pro naše předky jakýmisi hodinami, podle nichž se řídili. Hlavně si všímali putování Měsíce, protože jeho postavení ve zvěrokruhu odkazuje na síly, které mají pro lidi a přírodu mnohem větší význam než postavení Slunce. A kde se vlastně vzal zvěrokruh?
I ten vznikl na základě symbiózy s přírodou a pozorováním oblohy. Naši předci rozlišovali dvanáct vlivů, z nichž každý se projevuje na lidech a přírodě různě. Souhvězdím, mezi nimiž Slunce putovalo rok a Měsíc pouze měsíc - ostatně proto dostal své jméno, dali dvanáct jmen, podle nichž vzniklo dvanáct znamení zvěrokruhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat