Parafráze příčiny a následku. Cokoliv vypustíme do vesmíru (myšlenka, slovo, čin), to se dříve či později vrátí. Když chceme štěstí, lásku, mír a přátelství, musíme v prvé řadě být šťastní, mírumilovní, milující a opravdově přátelští. Naše štěstí je jen stavem mysli, za který jsme zodpovědni my sami.
2. Tvoření – tvoříme navenek i dovnitř
Každá situace vyžaduje naši účast, protože jsme vždy jedno s vesmírem. Vnitřním i vnějším. Cokoliv nás obklopuje, to je spojeno s naším vnitřním stavem. Uvědomme si, co nás obklopuje, protože to nás i utváří. Obklopme se záměrně tím, čím chceme být.
3. Příjímání místo vymezení
Co odmítáme, to bude pokračovat. Pokud něco vnímáme negativně, s odporem, pak jednáme s myslí, která si není vědomá jednoty s celým vesmírem. Sejeme nejednotu, sklidíme nejednotu – vymezování, posuzování, odpor. Příjimejme vše s vědomím jednoty.
4. Růst
My sami se musíme měnit a růst, ne svět okolo nás. Ten ovlivňujeme až druhotně. Jediné, co opravdu můžeme ovlivnit jsme my sami – naše mysl, emoce. Když změníme sami sebe, změní se i naše okolí.
5. Zodpovědnost
Pokud je něco v mém životě špatně, je něco špatně i ve mně. Jsme zrcadlem našeho okolí a naše okolí je zrcadlo nás. To je univerzální pravda. My sami jsme zodpovědní za vše, co se nám v životě děje.
6. Propojení
Přestože něco vypadá zdánlivě nepropojené, vše ve Vesmíru je propojené a navzájem se ovlivňuje. Krok vyvoválá další krok a tak dále. Vše začíná i končí prvním a posledním, slovy jedním, krokem. Malá změna, krok, může vyvolat sekvenci akcí, která bude zakončena velkou změnou. Nepodceňujme žádné myšlenky, slova, činy, ať už vypadají jakkoliv malé a nevýznamné.
7. Soustředění
Naše mysl se může v jeden okamžit soustředit pouze na jeden objekt. Pokud se soustředíme na přítomnost, nemůžeme mít v mysli myšlenky jako vztek, hněv, chtivost.
8. Odevzdání
Pokud v něco věříme, dříve či později nás život vyzve, abysme svou víru ukázali v praxi.
9. Praxe
Myšlenky na minulost, staré vzory chování, staré sny blokují vše nové. Praktikujme meditaci – soustředění na „tady a tedˇ“. Jen tak zakusíme všeobjímající jednotu a proud. Když jsme v minulosti či budoucnosti, zakoušíme jen své vymezené já. Zaséváme nejednotu, kterou také sklidíme.
10. Změna
Minulost se opakuje, dokud se z ní nepoučíme. Poučení může znamenat i vědomé přijetí věcí „takových, jaké jsou“. Bez odsuzování, hodnocení, odporu. Tím změníme svůj postoj a věci již nikdy nebudou vypadat jako dřív – změní se.
11. Trpělivost a odměna
Každá odměna začíná prací. Dlouhotrvající odměna vyžaduje trpělivou a vytrvalou práci. Čím více žijeme v jednotě s vesmírem (sami se sebou), tím větší štěstí následuje. Trpělivost je známkou vědomí jednoty. Netrpělivost je známkou nejednoty, nežití v přítomnosti.
12. Inspirace
Každá hodnota je výsledkem energie, která byla vložena. Příspěvek každého z nás je příspěvek do celku.
Autor: Wilfred Rawventure Campbell
Žádné komentáře:
Okomentovat