Správný název by měl nejspíš znít
"Mrouskání s Princeznou".
Princezně bylo devět měsíců a hodně lidí se divilo,
že ještě nemrouskala. Začala jsem dokonce pochybovat o sobě.
Jsem schopná takové kočičí období vůbec rozpoznat?
Když vám nyní řeknu, že to určitě nejde přehlédnout,
tak mi věřte.
Princezna si postupně začala mňoukáním říkat o pohlazení.
Každé ráno počkala způsobně na rohu vany až si vyčistím zuby
a pak zkušeně přeběhla po okraji, skočila na umyvadlo a z něj
přelezla na pračku. Tam se pravidelně dožadovala mazlení.
Jeden den z ničeho nic přestala dovádět. Nehrála si a ani se
nedala ke skotačení zlákat. Nezakousla se večer divoce do ruky,
ani do ní nezaťala všechny své drápky. Začala se třít a vrkat.
Byl to den kdy se kočičí slečna proměnila v holubičku.
V noci jsme toho moc nenaspaly. Chodila naříkat do předsíně.
Zvuky, které jsem od ní ještě neslyšela.
Mňoukání bylo bolestné. Takové, které samo o sobě vydávalo
ozvěnu.
Ráno už to Princeznu nutilo chodit přikrčeně u země
a zadní část těla jí ovládaly svalové záškuby.
Při každém pohlazení vrkala.
Třetí den začala méně jíst a čtvrtý den už jen snídala.
Mnohem častěji prováděla intimní hygienu,
aby zabránila občasným únikům drobných kapiček.
Dny proklimbala a v noci zlobila.
Ráno nám začínalo tedy velice rychle ... kolem třetí hodiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat